Nebudu psát v čem byl rok 2011 suprový a v čem příšerný, ale zavzpomínám na věci, které mi hodně připomínají. Každá je jiná, ale jedno je spojuje...nachází se v mém pokoji.
Zapisovala jsem si každou blbost do diáře ELLE.
Dostala od dědy kytaru, snažím se na ni hrát, ale stále marně.
Napsala si na plátěnou tašku "I Don't Mind" z jedné písně od kapely Kills.
Viděla Van Goghovy obrazy v Amsterdamu.
Byla nemocná v Amsterdamu.
Vystoupala na horu Saint Michell, pamatuju si, že pršelo a byla zima.
Viděla tyto a mnoho dalších hudebníků.
Koupila si zápisník Deaf Messangera. Nepíšu si do něj, ale lepím vzpomínky.
Odložila nové brýle a vrátila se ke starým Max Mara, toto jsou ty nové.
Stále přemýšlím, co s ním, ale brzy asi bude viset zarámovaný na stěně.
Dostala od dědy kytaru, snažím se na ni hrát, ale stále marně.
Napsala si na plátěnou tašku "I Don't Mind" z jedné písně od kapely Kills.
Viděla Van Goghovy obrazy v Amsterdamu.
Byla nemocná v Amsterdamu.
Vystoupala na horu Saint Michell, pamatuju si, že pršelo a byla zima.
Viděla tyto a mnoho dalších hudebníků.
Koupila si zápisník Deaf Messangera. Nepíšu si do něj, ale lepím vzpomínky.
Odložila nové brýle a vrátila se ke starým Max Mara, toto jsou ty nové.
Stále přemýšlím, co s ním, ale brzy asi bude viset zarámovaný na stěně.
Vzpomínka na Bretaň.
Poslouchala novou Florence a koupila si nový kryt s kazetou.
Moje první fotka s Lomem byla přes kryt, který jsem zapomněla sundat.
Četla apokalyptický román o ruském metru.
Moje nejoblíbenější kniha z povinné četby (zatím). Taky jsem dostala 100 % za její interpretaci!:)
A klasický úryvek z ní.
To byla událost...zbyly jen krabice a tašky.
Všichni milují mé květované šaty, já též.
Klobouk se mnou cestoval celé prázdniny.
Tuto bundičku jsem měla na koncertě Kooks na festivalu, dodnes voní festivalovou atmosférou. Placku mám z Cakebreaku.
Teď se jdu vyzvracet, ne i špatné vzpomínky, aneb chemie a náš opravdu milý profesor.
Seminární práce na dějiny umění, bez Red Bullu, tátových poznámek a krátkých přestávek to nejde!
Říkám tomu útěk od reality...můj oblíbený Tumblr.
NECHCI ZAPOMENOUT:
+ vyfotila jsem první fotografii Lomem
+ napsala krátkou "knihu"
+ zjistila, že život není jenom o učení se do školy, ale existují důležitější věci
+ poprvé jsem pila pivo
+ zařídila si platební kartu
+ s kamarádkami chodila více na party než dřív
+ udělala jsem úkoly do školy, na které jsem hrdá
+ hledala si vysokou školu, ale zatím marně
+ přemýšlela jsem vážně o mé budoucnosti
+ měla jsem chutě si zbalit kufry a chytit nejbližší letadlo do Londýna
+ začala jsem více rozumět textům anglických písní
+ začala jsem se více zajímat o filmy a v blogování jsem začala být více svá
+ poprvé jsem byla na opravdovém hudebním festivalu, a to ještě v Rakousku!
+ viděla jsem spoustu mých oblíbených kapel na jednom místě
+ propadla jsem Tumblr a Weheartit mánii
+ zjistila, že hezký kluci nemusí být vždycky fajn partie
+ zažila jsem bouřku uprostřed koncertu
+ byla jsem dakrát v divadle Pod Palmovkou
+ založila jsem si csfd
+ zamilovala jsem si indiánské náramky a peříčka
+ několikrát jsem si připadala jako ve filmu
+ byla jsem Světluškou
+ zamilovala se do fotek Thea Gosselina
+ koupila si kníry
+ jela na horské dráze a příšerně křičela
+ ofina + staré brýle s novými skly
+ stala jsem se fanouškem kapely Beach Fossils
+ na triko si napsala BROOKLYN
+ zjistila, že PC jsou fakt debilní, takže přejdu na druhý břeh
+ udělala školní nástěnku, kde jsou fotky spolužáků, když byli ještě malí
+ objevila britský seriál Skins
+ ve škole jsem přešla do vyšší skupiny angličtiny
+ přečetla jsem knihu o Glastonbury
+
+ přešla na blogspot
:) pekné spomienky.
ReplyDeletefiiha ty si toho stihla dosť :) pekne prepracovaný článok
ReplyDeleteZápisnik od Deaf Messangera je ideální na lepení vzpomínek, co? ;)
ReplyDeleteTakže to musel být docela intenzivně prožitý rok, že? :)
ReplyDeletepipilotti: to jo, pokračuju v práci Messangera:)
ReplyDeletemarankova: rozhodně! ale doufám, že 2012 bude stejně nabitý!
Bouřka na Elbow byl tak silný moment! :)
ReplyDeleteBlahopřeji ti k tolika skvělým úspěším a k tomu, že jsi se dál v životě takovým pěkným skokem posunula:)
Ani jsem nepopřála krásné Vánoce, tak přeji zpětně a ať je rok 2012 ještě úspěšnějším.
Nikki: děkuju moc! tobě taky a doufám, že se zase potkáme na nějakém koncertě!:)
ReplyDeletemiluju tenhle článek nebo jak to mám nazvat. :)
ReplyDeletefakt hezky napsaný, na tu horskou dráhu už bych skoro zapoměla :D, (příště radši bez tebe)
ReplyDeletejó... byl to krásnej rok...