Tuesday, August 14, 2012

London loves


Londýn jsem navštívila už podruhé a znovu mě překvapil a inspiroval jak v oblékání tak k tomu, jak si užívat volný čas. Těch asi dvacet hodin v autobuse se nakonec přežít dalo, ale v jeden den se ubytovat, projít trochu obchody a večer pak nastoupit před stage a ještě v horku...to je teprv něco!
 Náš hostel se nacházel blízko Oxford Street, takže jsme celé odpoledne strávily asi tam. Nevynechala jsem Topshop, v kterém jsem marně hledala džínovou košili s cvočkama a náramek na paži. Dále samozřejmě Urban Outfitters = mekka hipsterů, kde hráli Grimes...snad největší UO, v kterym jsem zatím byla. American Apparel, ulítlej Lazy Oaf - menší než jsem čekala a Liamův Pretty Green v Carnaby Street, naštěstí tam nebyl, a já se tak bála! Mimochodem, objevila jsme úžasnej obchod - Monki se jmenuje. A tak jsem vnímala atmosféru, hledala zajímavé objekty k focení a snažila jsem se ten den aspoň pořádně užít.
A co teď v Londýně nejvíc frčí? Jednoznačně boty creepers a nosí je i kluci! Maj je snad všude, kam se podíváte a  v různých materiálech. Také jsme zjistila, že Londýnani si potrpí na hezké boty + ponožky (většinou barevné) a to vše umí skvěle zkombinovat.

Já jsem to sem musela dát!! Miluju Paddingtona všech velikostí, bez kloboučku, s holinkama, to je jedno...prostě Paddington!:)

Moje koncertní boty z Háemka už brzo budou celé proděravěné...nevadí.

Pózování v Hyde Parku. Jak můžete vidět, vsadila jsem na jednoduchost - černé silonky, černé šortky, šedé triko a růžovou podprsenku.

Nejlepší momentka z celého Hyde Parku (sestra za mnou se kouká, jestli neuvidí nějakou hvězdu a já se klasicky snažím nevypadat blbě).

Hlavní část dne byl ale Hyde Park. Ještě před koncertem, jsme si šly lehnout do parku a načerpat trochu energie. Nemohla jsem usnout, a tak jsem pozorovala místní páry a fotila Lomem. Do centra dění se už začali štosovat lidi a my jsme se pak přidali k nim. Sakra, poprvý jsme byla na koncertě ve Velké Británii!! A atmosféra? Mnohem jiná než u nás! Angličani si klidně před stageí sednou a čtou si, nikam zbytečně nespěchají, neberou si bundy a jsou jen v tričkách a je na nich vidět, že mají svou zemi rádi, protože všichni se zaujetím pozorovali obrazovku, kde se promítaly poslední záběry z olympiády a s dojetím zpívali národní hymnu. Čekaly nás tři koncerty. První taková pomalejší indie rocková kapela - Bombay Bicycle Club. Nic moc, místama trochu vesnické rytmy, ale na začátek myslím si, že vybrali příjemnou záležitost. Pak přišli legendární New Order, které bych mohla popsat jedním slovem - diskohrátky. Ach, dědové společně tancovali a mladí se chytli až u posledního songu Love Will Tear Us Apart, kapely Joy Division, protože zpěvák Bernard Summer je jejich bývalý člen. Hezká vzpomínka. New Order se mi docela líbili, i když k té kapele nemám žádný vztah. Bylo to zase něco jiného a vidět, jak staří rockeři zpívají každou pasáž a společně tancují bylo opravdu dojemné. The Specials, kapela, která mě nenadchla vůbec. Reggae fakt nemusim, nuda, neskutečná. Ale pozor! Zahlédly jsme Damona, jak v dálce na stagei v mlynářské čepici pozoruje kapelu. Tak už jsem se začala těšit víc a víc!:-)
 Ale ještě jsme musela přežít přímý přenos ze zakončení olympiády na obrovské obrazovce a pak bum! Modrá a bílý nápis Blur! Girls&Boys jako první...bože, oni mě chtěj zabít! Damon v tmavě modrém triku nastupuje a usmívá se, publikum dovádí a já marně lapám pod dechu. Lidé se začínají zezadu tlačit. Jdeme dál, ztratily jsme asi pět metrů od stage, ale co se dá dělat. Neskutečné se stává skutečností, všichni zpívají, Damon přebíhá z místa na místo a nebojí se jít až k divákům (příště jdem úplně k plotu!:). Z pódia se na dvě hodiny stala umělá dálnice, která zdobí obal nové písně Under The Westway. Zazněly snad všechny pecky, pár písní, které jsme neznala, ale to se dalo skousnout.
 Nejvíce asi vzpomínám na Tender a nekonečné: Oh my baby, oh my baby, oh why, oh why..., nechyběl ani Parklife s babičkou, z které se později vyklubal britský herec Harry Enfield, Song 2 samozřejmě nejvíc jel a vše zakončila klidná The Universal. Damon měl slzy na krajíčku a já málem též. Koncert skončil ve čtvrt na dvanáct, trochu škoda, že nehráli ještě do dvanácti a vůbec, že je diváci nepřipískali.
A celý koncert byl výborně ozvučený a na zemi byla stromová kůra, ta co se dává na zahrady, takže jste se nepotáceli v bahně, ale když jste se pak zvedli, tak vám visela na zadku.:) Na všechno budu dlouho vzpomínat, ale na druhou stranu jsme se ségrou dospěly k názoru, že na tom všem je stejně nejlepší to "těšení se". See ya in London again!

A bylo tam tolik hezkých kluků! (ale tyhle teda ne!).

Prostě se sedí!! Češi, vidíte?? Přece nebudem zbytečně stát!

Byla jsem nucena se koukat na sport.

Bombay Bicycle Club



New Order


Radši jsem se dozadu nekoukala.

Už nikdy prosím!

Damonova klasická póza.


Ještě že tam ty obrazovky byly, protože někdy jsem fakt netušila, kde Damon lítá.




...A PROČ MILUJI LONDÝN?
Když jsem si  v Hyde Parku lehla na záda a pozorovala nebe, tak jsem si našla čas na přemýšlení, proč mě vlastně Londýn tolik zaujal, když jsem v něm byla v podstatě jen dvakrát. Jedním důvodem je samozřejmě hudba, Britové ji umí ze všech národů nejlíp, to mi nevezmete! Ale způsob života, obyvatelé Londýna si prostě užívají a jsou sví. Ráno si koupí snídani v příjemném fresh obchůdku, v metru přečtou noviny a k večeru jdou s přáteli posedět do parku.Nikam zbytečně nespěchají a dokáží poradit. I když jejich národní jídlo zrovna není nejlepší, najdete zde spoustu mezinárodní kuchyně a levného jídla, které vás zybtečně nezaplní tak jako klasické fastfoody. Londýn je prostě sympatický město. Tak příští rok snad uvidím, co New York :-).

3 comments:

  1. ten posledný odstavec si vystihla naozaj brilatne :) pekné fotky :)

    ReplyDelete
  2. závist! já bych bulela určitě! (mám takový dojem,že dnes na foo fighters taky budu brečet :DD)

    bombay bicycle club jsou boží, mám je strašně ráda!

    bezva,že sis to se ségrou tak užila!:)

    ReplyDelete
  3. ten konec je hezky, moje laska k Londynu je jasna (a celkove k Britanii) miluju vuni po desti, takze to je jasny.

    ReplyDelete