Thursday, October 25, 2012

Josephine`s chaotic diary


OBSESE

Často si říkám, že mám chuť psát, ale po každé místo toho se buď učím nebo jen tak sedím u stolu a prohlížim fotky na Tumblru. Neříkám tomu ztráta času, protože stejně nevím, co bych místo toho dělala, ale útěk z reality. Miluju větu, že čas neexistuje, pouze hodiny existujou a na ni se snažím vzpomenout po každé, když chci zastavit čas...Když se směju s kamarádkou nějakému vtipu, když nemám práci do školy a jen poslouchám hudbu a když na stage přijde můj oblíbenej zpěvák. Mám hudební obsesi a zažívám období další "platonické lásky". Stále více mě rajcují dlouhé nohy, upřímné úsměvy a vykulené oči. Chci tancovat na dubstep a když si pouštím písničku Plague od Crystal Castles, tak si připadám zrdogovaná. Poslouchám taky The Horrors, album Primary Colours a stále se mi ne a ne na youtube načíst jejich dokumentární film.
And when I told her I didn't love her anymore
She cried
And when I told her her kisses were not like before
She cried
And when I told her another girl had caught my eye
She cried
Nosím černé krátké kalhoty a kecky, ale chybí mi spadlá čepice, která se teď v Anglii hojně nosí. Snad mi ji Orland Weeks z Maccabees půjčí. Psaníčko z ELLE už vídám na každé události a ani mi nedochází, že ten nápis na něj je z Hříšného tance. Momentálně mám podzimní prázdniny. Ještě před měsícem jsem se radovala z koncertu Tame Impali ve Vídni. Teď si je sotva pustím a když už, tak si vzpomenu na  vzpomínky, na který už bych dávno měla zapomenout. Nejedu, no a co? Možná uvidím Black Keys v Londýně a budu se radovat ještě víc! Hlavně, že sedím v obývacím pokoji, televize mi dělá kulisu, momentálně bohužel nějakej klip Madonny a pouštím si Allaha Lase na youtube. Připadá mi, že se zastavil v čase kdesi v době největší slávy Rolling Stones. Je sakra dobrej. Když jsem dneska stála skloněná nad vanou, že jsi začnu mýt vlasy, měla jsem nutkání si vzít nůžky a zkrátit je. Tak chceš je dlouhý nebo ne? Jo, ale v krátkejch jsem se vždycky stejně cítila líp. A co obarvené konečny? Smůla, už je má jedna spolužačka. Ty než se rozhodneš...

DO ČTENÍ VÁS NENUTÍM:-)

5 comments:

  1. co ti na to má člověk říct? Snad jen...Neřeš a pojeď ještě do Plzně :D

    ReplyDelete
  2. a možno ožehliť si trošku košelu :P

    ReplyDelete
  3. ten článkek se hrozně dobře čte, má to spád

    ReplyDelete