Thursday, December 20, 2012

Floex v klubovně

Blížily a ještě se blíží Vánoce, práce do školy už nebyla žádná, a tak jsem se rozhodla, že si koupím lístek na Floexe, abych si udělala takovou malou radost a nechodila jen na zahraniční koncerty, protože stále více si začínám uvědomovat, že i česká a slovenská hudební scéna je na vysoké úrovni a už konečně existuje pár interpretů, kteří by v pohodě mohli hrát i na světových festivalech. Jeden z nich je  právě FLOEX. Parta, které jsem si poprvé všimla na cenách Czech Grand Design, kde hrála pár písní. Jeho hudba mě zaujala asi také proto, že mi trochu připomínala mé oblíbené Bonobo a jeho propojení trhavých kreslených projekcí mě tehdy docela učarovalo. Pak jsem ho ještě viděla na United Islands, kde místo projekcí byli spíše posluchači za oponou, a proto to nemělo takové kouzlo. Floex je spíš záležitost klubová. 
Klubovna 2.patro jim sedla skvěle. Ještě předtím tam míchal elektronické koktejly alchymista říkající si Sonority, kterej byl lehce řízlej ambientem, bassem a housem a spolu s ním violoncellistka Lucy Filler Murphy z Velké Británie. Příjemný začátek, ale zase žádná bomba to nebyla. Myslím si, že bez lahve Plzně a mobilu bych se unudila k smrti. 
Ve skladbách Floexe se nevyznám a beru ho spíše jako jeden velký eletronickovizuální projekt. Jak se co jmenuje, je mi v podstatě jedno a hodnotím spíše chytlavost zvuků, které vás dostanou do "tanečnozasněného" deliria. To Floex umí, i když skladby se zpěvačkou Sárou Vondáškovou v bílých šatech si myslím, že jsou slabší a když jednou zpívala italsky, tak jsem jí nerozuměla ani slovo a to se už učím přeci jenom docela dlouho italsky:) Sympatický Tomáš Dvořák spolu s hráčem na klarinet a bubeníkem dokážou rozbalit příjemné elektricky ambientální trio se špetkou jazzu. Jejich skladby se dobře poslouchají (i když elektronice třeba zrovna neholdujete) a   jejich rytmus často graduje a zase se vrací. Jen tak dál! Jediné fotografie, které se mi jakžtakž povedly:






1 comment: