Konec jarních prázdnin

Znáte ty neděle večer, kdy už se pomalu loučíte s tím prázdninovým "nic neděláním" a najedou si začnete uvědomovat, že zítra se to na vás všechno zase nabalí. Právě to teď prožívám a v duchu se uklidňuji tím, že si říkám: "Všichni jsou na tom stejně." Ne, o škole se bavit nechci, to na blog, který mě pomáhá utéct z reality (tak trochu) nepatří. 

Koupila jsem si už čtvrtou kostkovanou košili za stovku a lodičky na ples, který mě čeká už po příští týden. Na choreografii raději nemyslím a těšim se jen na to (teď budu znít jako alkoholik), až si dám bílý víno a budu tancovat na klasický šlágry. S kámoškou toužíme po Chucku Berrym a písničce Johnny B Goode jako v Návratu do budoucnosti, ale toho se asi nedočkáme a budeme se muset spokojit s Gandalf stajlem.

 Předtančení mi připomnělo filmový den a noc, který jsem s kamarádkou absolvovala už podruhé. Konkrétně sedm filmů, mezi nimiž jsme už potřetí viděla Zabil jsem svou matku, ale za to jsme se nasmály u Sbielbergova Návratu do budoucnosti a pobrečely si u nesmírně realistického filmu s Ryanem Goslingem, Blue Valentine. Nejdříve jim umře pes, pak se jejich vztah začne pomalu hroutit a už ani ty krásný vzpomínky, kdy se poznali nestačí. 

Slzy, těch jsem ke konci tejdne vyronila hodně, ne že bych furt brečela, ale nandavat si čočky, když už vám zbývá jen dvacet minut do odchodu si žádá velkou dávku trpělivosti. A tu nemám. Takže se z pokoje ozývaly křiky typu: "Debile, kreténe, tak už se na to oko chytni!..", a rozčílené dupoty. Poté jsem se už uklidnila a viděla, tak jak vidět mám. Svět byl hned krásnější! Dneska už je neděle. Já jsem si stihla vytisknout čtyři maturitní otázky z dějin umění a vyluxovat v pokoji. Zní hezky, ale přesto jsem nakonec skončila u chatu s větou: "Zachraň mě, já nikam nechci, já chci prázdniny..." Pak si oddychla, protože kámoška v podstatě také nic nedělala a jen lajkovala fotografie psích mazlíčků. 

Zároveň přemýšlím nad dalším příběhem, který píšu, jmenuje se Noční útěky. Bude o holce, která každou noc sama vyráží do nějakého baru či klubu a potkává různé lidi. Inspirací mi byl klip kapely The Drowners.  Chci jaro, koupit si nové sluneční brýle (dd teďka už jakýkoliv) a opět doufat v lepší zítřky. 

PS: Nevíte, jak se jmenuje ta značka s tučňákem, co dělá tyto nanuky:

Díky. XX