DVA CET

Věk, hodiny, kila, peníze...všechno to jsou čísla mající určitou hodnotu. Někde jste rádi, že cifra je vyšší, jinde byste raději pořádně ubrali. Zvláště ta první hodnota utíká jako voda a vy si postupně uvědomíte, kolik zážitků jste za těch několik let už prožili. Mrzí mě, že člověk má tendenci si pamatovat mnohdy jen ty špatné. Náhodou si na ně v někdy vzpomene a pláč nebo svraštění čela je rázem na světě. Do svých šestnácti let jsem si psala deník. Nedávno jsem měla krizi mé psychiky a snažila se v deníku najít, kde se stala chyba. To jsem pak snadnou hodila za hlavu a zasmála se u mých velmi foneticky napsaných písniček, jež zdobí desky deníku.
Ne úplně ráda se vracím do minulosti. Ne, že by byla nejhorší, ale zkrátka mám ráda změny a plánování si budoucnosti. Chybí mi žít přítomností. A to si chci dát jako takové "předsevzetí".  Když se ale ještě vrátím o pár let zpět, tak jsou tu "přelomové" události, na které bych nerada zapomněla...Momenty, kdy si člověk uvědomí, že to s tou láskou je vlastně nakonec jedno, ten test není tak důležitý, jak se může zdát nebo kdy si člověk může odškrtnout další kolonku svých přání.

MÉ MOMENTY (za posledních pár let):

+ v den posledního zvonění, kdy se narodila sestřička Luisa
+ když ještě bylo docela daleko před zkouškami na vysokou, já jela od táty tramvají domů, byla ráda, že mi odepsal přítel a pouštěla si do sluchátek Blackbird Blackbird
+ s kamarádkou v Itálii jsme se na chvíli pustily její maminky a vyrazily do historického centra, kde na ulici promítaly film s Beatles jako letní kino (ne že bych je zbožňovala, ale je to moment, který vás zkrátka překvapí)
+ ne často mi byla pochválena nějaká školní práce, ale když už, tak jsem aspoň měla větší radost - např. mé seminární práce na dějiny umění byly vždycky na vystavení
+ po těch nevydařených zkouškách už jsem byla vysílená, ale když už jsem se konečně někam dostala, tak pláč byl na místě
+ tenkrát na Frequency festivalu v Rakousku, když na pódiu hráli Friendly Fires - Hawaian Air a já se podívala na krásné nebe
+ když se v MeetFactory náhodou zjevila má platonická láska
+ v Café v Lese sedět dokud nás nevyhodí a popíjet tamější růžové víno
+ když mi nějaký Ital u ničeho nic přinesl na stáži v Itálii pizzu
+ letošní Berlín a návštěva luxusní restaurace, kde jsme dlouho posedávali a popíjeli
+ když jsem si konečně zvykla na čočky a nemusela ráno půl hodiny kopat do stolu, že mi nejdou nandat
+ Františkánská zahrada - jedno z mála míst, kde mi nějak nevadí posedávat sama a přemýšlet
+ miluju změny, a proto pro mě každá proměna pokojíčku byla a bude novým krokem do života
+ dorazit z nějaké akce domů a ovlivněná alkoholem zalehnout do postele, pustit si Roosevelta a dělat kraviny na internetu
+ + +

JAKÝ JE TEN VÁŠ "NEZAPOMENUTELNÝ"?