Saturday, November 3, 2012

Theodor Pištěk v NG

"Miluji prostor - nekonečnou oblohu, utěšující oblaka a horizont, který vyzývá k překročení. Proto mi už nestačí iluze a vystoupil jsem z plochy obrazu."


Včera večer jsem byla s kamarádkou na výstavě obrazů a objektů Theodora Pištěka v Národní galerii. Vždycky jsem ho měla spíše za návrháře filmových kostýmů a jako malíře moc neznala. Překvapilo mě, jak byla výstava docela dost obsáhlá a myslím si, že Veletržní palác ji velmi dobře nainstaloval. Vedle klasických obrazů z prostředí automobilových závodů ze 70. let, které mi tedy připadaly z celé výstavy nejslabší, až trochu kýčovité, zde byly vybudovány bílé instalace se zrcadly nebo místnost lemovaná závěsnými tyčemi. Nechyběly zde ani součástky z aut pojmenované hlava Medúzy či Bart Simpson. Ale ze všeho nejvíce mě asi zaujaly jemné geometrické práce ze začátku výstavy a jeho autoportréty se zahalenou tváří, které mi připomínaly období surrealismu a konkrétně Reného Magritta. Ale trochu mě zklamala instalace jeho kostýmů, které byly naházeny na hromadu jako na skládce. Ztratilo to kouzlo, trochu drsné říci, ale byly to jen hadry za sklem. 
Celkově na mě výstava zapůsobila velmi dobře a čím dál víc zastávám ten názor, že do galerií je lepší chodit k večeru:)







































6 comments:

  1. Jeee, ten obraz s těma zabalenýma lidma, není od René Magritta?

    ReplyDelete
  2. hele, souhlasím asi se vším, jen poslední věta - proč myslíš?
    Jinak myslím, že to byla spíš Hlava Medúzy, ne?
    A kdy ty fotky pošleš mě?? :P

    ReplyDelete
    Replies
    1. vzpomínám na Centre Pompidou :) večer má prostě víc do sebe, člověk je sice unavenej, ale pro umění to podle mě nevadí:) a navíc je to romantické:)

      Delete
  3. do NG se brzy zase chystám, takže tohle si nenechám ujít

    ReplyDelete
  4. skoro neznám, ale musím tam zajít... díky za popostrčení :)

    ReplyDelete