Friday, May 24, 2013

Bezvětří

Psát reportáž z koncertu s více jak týdenním zpožděním si myslím, že mi dá hodně zabrat, ale přesto se pokusím vrátit se v čase a opět nasát tu jedinečnou koncertní atmosféru.
Když se ohlásilo, že XX přijedou do Prahy, právě jsem byla v počítačové učebně ve škole a hlasitému: "Cože?" jsem se prostě nemohla vyhnout. Následovalo rychlé koupení lístků v nejbližším Luxoru, kde mladý prodavač s khaki trikem, který mi lístky prodával, vůbec nevěděl, o jakou kapelu se jedná a jen kroutil hlavou. Pak už jen období sta testů a zkoušení doprovázené stresem z maturity. Jako obvykle vše hrozně rychle uběhlo a přišel 16. květen, kdy to z Twitteru vypadalo, že se celá Praha sejde právě v Lucerně.
Elektronické duo Mount Kimbie z Velké Británie se z nenadání bez většího potlesku objevilo na pódiu a ujmulo se svých nástrojů. Z počátku jsem vůbec netušila, jaké písně hrají, a tak jsem se jen tak pohupovala v rytmu a koukala se, jestli v davu někoho náhodou nepoznám. Kluci se v barevném světle pohupovali sem a tam, a když přišlo na song, který poznali i lajci, tak se dočkali většího potlesku i ovací. Těšila jsem se na elektronický déšť Would Know a Before I Move Off a kupodivu mě překvapil i novější song Made To Stray, který naživo zněl mnohem lépe než z domácího poslechu a když došlo i na hlas, v mých nohách se rozproudila krev.
Poté se z bílého oparu vynořili ti "černí piráti" v čele s kapitánem Oliverem Simem, který se svým "We bide our time" z písně Try přivítal posádku a Romy stojící opodál jen čekala, kdy ji dá pokyn k zahájení romantické plavby. Napětí mezi nimi se dalo krájet a občas je přerušil Jamie XX, který se svými elektronickými bubínky atmosféru oživil o hawajské rytmy. Koncert krásně plynul a ve chvílích, kdy mě lehce zasáhla nuda, jsem alespoň mohla pozorovat bíle osvětlené secesní křivky celého sálu.
Čekala jsem, kdy se dostaví ten pocit, v němž se jen začnu unášet rytmem hudby a modlit se, ať to nikdy neskončí, ale bohužel jsem se nedočkala. Párkrát to vypadalo, že se chystá větší bouře, za chvíli se však opět vyjasnilo a loď se do cíle dostala bez větších trhlin s písní Angels.






2 comments:

  1. the xx nie sú pre mňa veľmi koncertná kapela, predsa len hrajú takú pomalú melancholickú hudbu, dobrú na pohupovanie ..zažila som ich na Pohode, nejak po polnoci, a to už väčšina ľudí unavených po celom dni, sedeli na zemi a počúvali..ale doma na počúvanie je to fajn..

    ReplyDelete